Jedná se o zvuk, který zná snad každý. Někteří ho vítají jako uvolnění, kdežto pro jiné je to stejně nepříjemné jako škrábání nehtů o tabuli. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, jistě jste slyšeli, že tento zlozvyk způsobuje rychlejší opotřebení kloubů. Ale přemýšleli jste někdy proč klouby vlastně praskají a zda je to skutečně nebezpečné?
Proč klouby praskají?
Klouby jsou tvořeny dvěma nebo vícero kostmi, které se uvnitř vazivového pouzdra dotýkají plochami pokrytými chrupavkou. Chrupavky jsou od sebe ještě odděleny vrstvou synoviální tekutiny neboli "kloubním mazem", který chrání naše kosti před nebezpečným třením a také vyživuje chrupavku. Podle výzkumu Kalifornské univerzity se zvuk praskání ozve ve chvíli, kdy se v synoviální tekutině utvoří bublina. Ta vznikne podtlakem, který nasává oxid uhličitý a kyslík z membrány kolem kloubní dutiny dovnitř do tekutiny. Celý proces vytvoření bubliny trvá zhruba 20 minut, což vysvětluje, proč jeden kloub nemůžeme „rupnout" dvakrát hned po sobě.
Je lupání nebezpečné?
Každý, kdo si křupe klouby na veřejnosti jistě nejednou slyšel, že si zadělává na artritidu nebo osteoporózu a že ve stáří se mu budou více třást ruce než ostatním. Německá ortopedická společnost provedla výzkum, který tato tvrzení vyvrátil. Někteří lidé mají jednoduše volnější klouby a jsou proto náchylnější k jejich praskání, nicméně se nemusejí obávat většího opotřebení kloubu. Na druhou stranu ale také platí, že lidé, kteří si klouby křupou pravidelně, mívají ruce více nateklé. Výzkum ohledně praskání kloubů učinil také doktor Donald L. Unger, který výsledky demonstroval sám na sobě. Po dobu 60 let si lupal denně klouby na levé ruce a pravou nechal nedotčenou. Po celou dobu sledování nezpozoroval žádné známky artritidy a za tento výzkum obdržel také „žertovnou“ Nobelovou cenu Harvardovy univerzity.
Čeho bychom si také měli při praskání kloubů všímat je to, jaké klouby nám lupnou. Pokud si po ránu protáhneme záda a ta zakřupou, není se pravděpodobně čeho obávat. Pokud nám ale křupe koleno při každém druhém kroku, měli bychom zbystřit, protože to může signalizovat třeba deformaci menisku, se kterou bychom měli rozhodně vyhledat lékařskou pomoc.
Závěrem lze tedy říct, že běžné křupání nám není nebezpečné. Přesto bychom ale našim kloubům měli věnovat dostatečnou péči, cvičit a doplňovat potřebné živiny. Současně ale také platí, že praskání by nemělo bolet. Pokud si pokřupáváte klouby na rukou a u toho pociťujete bolest, měli byste zvážit návštěvu ortopedické ambulance, protože v tomto případě by se skutečně mohlo jednat o příznaky onemocnění.
